První místopředseda STAN Ing. Lukáš Vlček se stal starostou města Pacova ve svých 24 letech. Ve funkci skončil po patnácti letech. V roce 2021 ho voliči na kandidátce PirSTAN zvolili do Poslanecké sněmovny PČR za Kraj Vysočina. „Tak dlouho budeme říkat, že ‚všeci kradnú‘, až se slušným lidem skutečně nebude chtít si s politikou zadat,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.
Kolik členů mají aktuálně Starostové a nezávislí?
Hnutí Starostové a nezávislí mělo k začátku března 2023 přesně 2 200 členů.
Kolik vám jich loni přibylo, případně ubylo?
Oproti stejnému období loňského roku nám přibylo 53 lidí.
Jak dlouho od podání přihlášky v průměru trvá, než STAN přijme nového člena?
Zpravidla do tří měsíců od podání přihlášky, může se to lišit podle kraje. V některých krajích zastavují přijímání nových členů těsně před konáním volebních krajských sněmů. To proto, aby se úplně vyloučila možnost „velrybaření“, tedy účelového nabírání spřízněných členů.
Máte za to, že je hnutí STAN otevřeno novým členům?
Myslím, že STAN je novým členům otevřený, ale neusiluje o nějaký rychlý nárůst členské základny. Spoléhá na přirozený a organický růst. Kvalitu považujeme za důležitější než kvantitu. Kvalitou míníme i míru „souznění“ s programem a hodnotami hnutí. O otevřenosti podle mě svědčí samotný fakt, že počet členů STAN za loňský rok vzrostl. Jak už jsem zmínil, „stop stav“ na nové členy mohou některé kraje vyhlašovat jen před volebními sněmy, aby zcela vyloučily jakoukoliv manipulaci.
Jaké nároky máte na nového člena? Co u něj prověřujete?
Každého zájemce o členství v STAN po prostudování přihlášky, jejíž součástí je kromě základních informací i životopis daného člověka, pozve k osobnímu pohovoru krajský nebo oblastní výbor. Během něj se mimo jiné hodnotí motivace dotyčného pro angažmá v politice a konkrétně ve STAN.
Koho jistě vezmete, koho nevezmete?
Určitě nelze říci, koho rozhodně vezmeme a koho ne. Velkou šanci na přijetí ale samozřejmě mají osvědčení komunální politici nebo jiné respektované osobnosti.
Provádíte aktivní politiku náboru nových členů? A pokud ano, jak?
Ano, krajští tajemníci aktivně oslovují nezávislé starosty či místostarosty bez politické příslušnosti a nabízejí jim možnost spolupráce.
Proč se podle vás v Česku říká, že „solidní člověk do politiky nevleze“?
Na komunální úrovni, odkud se rekrutuje velká část našich nových členů, tak negativní vnímání politiky nepanuje. Obecně si nemyslím, že by vnímání politiků a politiky v Česku bylo výrazně jiné než v jiných zemích. To, že solidní, slušní lidé do politiky nechodí, je bohužel sebenaplňující se proroctví: Tak dlouho budeme říkat, že „všeci kradnú“, až se slušným lidem skutečně nebude chtít si s politikou zadat. Zatím tomu tak není, negativní případy jsou spíš výjimkou, bohužel často velmi viditelnou. To celkové vnímání politiky zkresluje.
Co musí splnit a čím si projde člen STAN, než se dostane na kandidátku ve volbách?
Liší se to v detailech podle typu voleb i podle toho, zda je kandidátka koaliční nebo samostatná. Platí ale, že zájemci o místo na kandidátce musejí ve svém regionu přesvědčit v tom smyslu, že jsou dostatečně kvalitní. Pokud se jedná o volby přesahující region, jako jsou volby parlamentní nebo evropské, musejí mít i potenciál oslovit voliče mimo své bezprostřední okolí. To znamená, že by za sebou měli mít viditelné, prokazatelné úspěchy a výsledky. A to buď v politice, nebo ve sféře, které se věnují.
Kdo je schvaluje na kandidátku?
Jedná-li se o parlamentní nebo evropské volby, kandidátku schvaluje celostátní výbor.
Mají podle vás lidé zájem o vstup do STAN, případně obecně do politických stran?
Koncept členství ve straně u nás obecně zřejmě příliš populární není, jak o tom svědčí klesající počty „straníků“. Je tedy potřeba rozlišovat mezi zájmem vstoupit do politiky, který je, myslím, hlavně na komunální úrovni stále silný, a zájmem vstoupit do konkrétní strany. I proto je v komunální politice stále tolik lidí kandidujících jako nezávislí. Motivace lidí, ať už pozitivní, nebo negativní v případě těch, kdo do stran a hnutí vstupovat nechtějí, si netroufám zobecňovat.
Jak ovlivňují výsledky voleb zájem o vstup do vaší strany?
Volební výsledek může být pro určité lidi také motivací pro vstup do politické strany. Na druhou stranu zájem o vstup do úspěšného politického subjektu může také zavánět určitým oportunismem. Ani tady ale nechci generalizovat. Roli přitom sehrávají i jiné věci než výsledky voleb. Mám na myslí externí faktory. V případě STAN jsme například zaznamenali zvýšený zájem o členství po výzvě Milionu chvilek, aby se lidé v politice osobně angažovali.
Je podle vás důležité, aby politické strany obměňovaly svou členskou základnu?
Je to důležité už jen proto, aby strany nestárly. Přirozená obměna členů zajišťuje potřebnou generační obměnu. To znamená obměnu optiky, názorů, pohledu na svět, ale i nových dovedností, expertízy.
Pokud je to důležité, proč podle vás vidíme ve STAN i dalších stranách ve vrcholových funkcích stále stejné tváře?
Pokud jde o stále stejné tváře v čele stran, v případě STAN to příliš neplatí. Nejužší vedení STAN se výrazně obměnilo minulý rok. V poslaneckém klubu je mnoho úplně nových tváří, lidí, kteří v celostátní politice až do předloňska nepůsobili. Hodně aktivní je mládežnická organizace STAN – mSTAN, to jsou lidé, z nichž některé nepochybně za pár let uvidíme v orgánech hnutí a v politických funkcích.
S čím vším – negativním i pozitivním – musí podle vás počítat člověk, který se rozhodne vstoupit do politické strany a zároveň se aktivně politiky účastnit?
Kdo chce vstoupit do politiky, musí počítat s vyšší mírou veřejného zájmu o to, co dělá. A to se samozřejmě neomezuje jen na pracovní, politický život. Musí počítat i s veřejnou a často i nevybíravou kritikou. Bohužel i mnohdy vulgární. Musí počítat s tím, že i když si bude počínat naprosto transparentně, nevyhne se nařčením, podezřením a podobně. Zkrátka na něj dopadne část té negativní image, kterou politika má. Musí také počítat s tím, že jeho pracovní den nikdy nekončí. Což rozhodně neplatí jen pro noční jednání sněmovny. Dobře to znají i starostové nejmenších obcí. Na druhou stranu ale i má možnost věci ovlivňovat, spoluutvářet. A to je, předpokládám, hlavní hnací motor pro ty, kdo to s politikou myslí vážně.
zdroj: Daniel Tácha, FinTag.cz (https://www.fintag.cz/2023/04/28/stan-ma-2-200-clenu-prijeti-trva-zhruba-tri-mesice/)
Zůstaňme spolu ve spojení! Přidejte si mě na sociálních sítích:
